Nebo spíš laboratoře byl dnes opravdu zážitek. Obvykle všude proletím jako vichřice a spěchám zpět do práce nebo na další vyšetření, ale dnes mě čekaly odběry na OGTT, takže jsem tam strávila spoustu času a měla možnost si všechny a všechno důkladně prohlédnout. Předně to nebylo tak dramatické, jak mě všichni strašili. Prostě jen 3x odběr krve po hodině a vypití kelímku s nějakou tekutinou, která

Tak to vážně nevím. A hlavně, vždycky když mi to někdo řekne, mám chuť ho zkopat do kuličky a poslat ze schodů. Ale fakt.

Je mi jasné, že každý těhotenství prožívá úplně jinak a spousta ženských to má za nejúžasnější období v životě, nebo mě tím minimálně krmí od začátku toho mého, ale já to tak vážně nemám. Jasně, je to zázrak, úžasný, mám hroznou radost a strašně se těším, jsou to nepopsatelné

Myslela jsem si, jaká je to brnkačka, ale spletla jsem se. Začnu ale od začátku. Vloni jsme s dnes už manželem začali mluvit o svatbě. Že by to bylo hezké, že se máme rádi a tak dále a tak dále. Jsem spíš praktická, než romantická a i když nad tím všichni kroutí hlavou, o žádot o ruku jsem nestála. Je to velký životní krok a já se chtěla sama rozhodnout, jestli ho podstoupit. A rozhodně ne být